Taxi Dobříš

NEJLEPŠÍ TAXI v DOBŘÍŠI a okolí

TAXI DOBŘÍŠ

602 354 021

www.transporty.cz

info@transporty.cz

IČ: 49844971

Provoz taxi v Dobříši NON-STOP, možnost podsedáků i autosedaček. Klimatizace, navigace, možnost platby kartou, věrnostní zákaznické slevy, DRINK-SERVIS - odvoz vozů, kurýrní služby, dovoz drobného zboží, zimní startování, SENIOR SERVIS (doprovody), transfery na letiště , jezdíme taxislužbou z Dobříše po celé ČR i EU . K dispozici standardní vozidla i MINIBUS 8+1, 20-ti místný minibus i 30-ti místný autobus. Přeprava drobných i větších zásilek do 500 kg.

Pro firmy možnost platby na fakturu.

taxi Dobříš, Dobříš taxi, taxi pro Dobříš, Dobříšské taxi, taxi v Dobříši, taxi na Dobříšsku, Dobříšský taxík, taxík Dobříš, taxi z Dobříše, taxi do Dobříše, taxi Dobříší, taxi Dobříšskem, taxislužba Dobříš

Taxi Dobříš

Test, just a test

Hello. And Bye.

taxi dobris

rychly a suprovy odvoz, diky taxi dobris :)

taxi z dobrise

diky za odvoz a skvelou cenu, vase taxi dobris budu doporucovat ! :)

dobris - taxi

dobry taxi dobris !

taxi v dobrisi

super taxi, trochu jsem to vcera v dobrisi roztocil a pouze vase taxisluzba me dokazala najit, vyzvednout a v poradku dopravit skoro az do peri. takze pane taxikari z dobrise - diky vam asi ted vubec ziju - toz diky jeste jednou ! XD

TAXI DOBRIS

TOTO SKVELE TAXI V DOBRISI ME NENECHALO MRZNOUT, PRIJELI BRZO A DALI DOBROU CENU, DOPORUCUJU !

taxi v dobříši

díky vašemu taxi dobříš jsem se dostala včas na nádraží, díky moc :)*

dobris taxi

diky za prijemny odvoz vasim taxi v dobrisi

taxi dobříš

chtěla bych poděkovat za prima jízdu v taxi tento víkend v dobříši, která ani moc nestála :) ...i řidič byl moc milej :)

Přidat nový příspěvek

Vážení návštěvníci TAXI DOBŘÍŠ, přečtěte si také několik zajímavostí z historie Dobříše a okolí :

První písemná zmínka je z roku 1252. Čtyři listiny udávající práva klášteru v Plasech, které zde podepsal král Václav I., uvádějí Dobříš jako královský lovecký dvorec na Zlaté stezce. Poté statek připadl na čas šlechtickým vlastníkům – Rožmberkům od roku 1262 a Štěpánovi z Tetína od roku 1321.
Za Jana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. V této době je Dobříš označována jako trhová ves. Původní místo této vsi bylo v okolí dnešního dobříšského hřbitova, kde si právě Jan Lucemburský nechal vystavit lovecký hrádek Vargač (někdy též Varkač; což znamená knížecí plášť).
Na lovy sem později jezdili i Janovi potomci. Karel IV. přenesl na dobříšský hrádek nejvyšší lovčí úřad české koruny a připojil k němu třináct panství. Václav IV. povýšil Dobříš na městečko.
Slibný rozvoj městečka zastavily husitské války. V únoru 1421 se v Dobříši setkala vojska Jana Žižky s pražany, a spojené šiky odtud táhly na západ vyhnat vojsko krále Zikmunda. Od této doby začalo zastavování královského panství šlechtickým držitelům.
Pobořený hrad zapsal Zikmund v roce 1422 Bedřichu a Hanuši z Kolovrat. Od Hanušeho vykoupil Vargač král Jiří z Poděbrad, aby ho roku 1461 zastavil svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichu a Hynkovi. Ti se však statku opět vzdali, a to v roce 1472. Poté se v držbě hradu vystřídali ještě Jindřich ze Švamberka a Děpold z Lobkovic, než jeho synové vrátili roku 1530 Dobříš Ferdinandu I. Předtím však stihlo městečko téměř zpustnout (zbylo zde pouze 27 usedlostí) a místo něj vzniknout městečko nové necelý kilometr západněji, v okolí dnešního dobříšského náměstí. Roku 1543 vrátil král Ferdinand Dobříši všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským.
Roku 1569 si obec vyžádala další práva a výsady – císař Maxmilián II. povýšil Dobříš na město, Dobříš získala městský znak i některé hospodářské výsady. Ve znaku je postava svatého Tomáše, neboť na jeho svátek 21. prosince se konal v Dobříši výroční trh.
Za hejtmana Oldřicha Doudlebského z Doudleb se na Dobříši chovali tři roky velbloudi. Ty sem poslal císař Rudolf II., známý milovník umění a exotů všeho druhu, který je dostal darem od kohosi z Orientu. Po třech letech starostí (nikdo se totiž „o ty potvory, které k ničemu nebyly“ nechtěl starat a stádo se navíc rychle rozrůstalo) si mohl hejtman oddychnout – císař nechal velbloudy odvést jinam. Památkou na hejtmana Doudlebského je hřbitovní kostelík, jež dal stavět v roce 1589.
Z konce 16. století jsou také první zmínky o židovské obci – tu dnes připomíná židovský hřbitov na severním okraji města, jehož nejstarší náhrobek je datován rokem 1650, poslední pohřeb se zde konal před druhou světovou válkou. V centru města také stojí budova bývalé synagogy, dnes kulturního domu.
V roce 1630 odpadla Dobříš od královské koruny znovu a už definitivně. Zámek a celý statek koupil pruský hrabě Bruno z Mansfeldu. Panovník si pouze vymínil právo lovu na černou a červenou zvěř (kančí a vysokou) ve zdejších lesích, a to na věčné časy.
Třicetiletá válka tragicky zastihla Dobříš v roce 1639, kdy tudy táhli Švédové, po nichž zůstaly z kostelíka a tvrze postavené hejtmanem Hrochem jen doutnající trosky. Samotné městečko tak špatně nedopadlo – z původního počtu 53 domů jich po válce bylo 47 obydlených. Tak dobře na tom v kraji nikde nebyli.
Roku 1666 začala stavba nového panského sídla – malého barokního zámku. Další vzpruhou pro místní živnosti bylo privilegium Leopolda I. z roku 1675, které rozmnožilo dva výroční trhy o další čtyři. Další pracovní příležitostí byly panské železné huti založené kolem roku 1674. Důsledkem těchto aspektů Dobříš rostla a bohatla.
Počátkem 18. století byl rozkvět Dobříše zastaven nejprve morovou epidemií (1713) následované velikým požárem tehdy ještě převážně dřevěné zástavby. Z této doby pochází socha svatého Šebestiána na rynku, která měla odvrátit zlo. Nicméně přišel nový oheň, jež zničil nedlouho předtím opravený hrad Vargač. Od té doby sloužily ruiny paláce jako panská sýpka.
V roce 1745 začaly stavební práce na honosném zámku ve slohou pozdního baroka s rozsáhlým parkem. Zámek byl stavěn podle plánů architektů G. N. Servandoniho a Roberta de Cotte mladšího, kteří našli inspiraci ve vídeňském zámku Schönbrunn. Stavba trvala celých dvacet let. To už Mansfeldům patřil titul knížat a jejich panství bylo značně rozšířeno skoupením okolních statků.
Budování a údržba rozsáhlého komplexu si vyžadovala obrovské náklady. Kromě peněz získaných prodejem panství Horažďovice pramenily hlavní zisky knížecí rodiny z roboty poddaného lidu. Dobříšský lid nebyl nikdy před tím tak zatížen robotou a tresty za neuposlechnutí jako v této době. Nejeden chudák zemřel pod ranami karabáče. Tyto poměry vyústily téměř k otevřenému povstání. Lid však zachránilo udání sousedního šlechtice, na jehož základě přijela na Dobříš císařská vyšetřující komise a dobříšský pán byl donucen zaplatit pokutu 2 000 dukátů a vyrovnat se s poddanými. Císařovna Marie Terezie jej dokonce na čas zbavila správy svého panství. Vrchní správce Svoboda byl jakožto hlavní viník odsouzen na čtyři roky těžkého žaláře. Z této doby pochází úsloví Dobříš – odříš.
V roce 1780 vymřeli Mansfeldové po meči a Dobříš tak vyženil práva a majetek opočenského rodu Colloredo s podmínkou, že k svému jménu připojí ještě Mansfeld.
V letech 1791–1797 se uskutečnila stavba kostela před zámkem, jež byl zasvěcen Nejsvětější trojici. Původně měl kostel stát za radnicí na rynku namísto původního rybníčku, což však konšelé velkoryse odmítli s tím, že by se husy neměly kde koupat.
V roce 1821 se město dočkalo nové empírové radnice s hodinovou věžičkou, která vystřídala původní, ještě dřevěnou radnici.
Přestavbou Pasovské silnice na počátku 19. století, zřízením poštovní stanice (1825), telegrafního úřadu a železnice spojující Dobříš s Prahou (1897) došlo k výraznému oživení zdejších živností, cestovního ruchu. Zdejší ubytovací hostince, které byly z velké části dílem Židů (mimo jiné i Hotel Heinz), se těšily dobré pověsti.
Roku 1850 se stala Dobříš sídlem okresního soudu, později i okresní samosprávy a berního úřadu (K oficiálnímu povýšení městečka na město došlo roku 1853). Významným rokem byl rok 1865, kdy zde vznikla první rukavičkářská živnost. A i v tomto odvětví měli prsty Židé, konkrétně Šalamoun Abeles. Šití rukavic se posléze stalo nejvýznamnějším odvětvím místního průmyslu.
Roku 1897 se Dobříš dočkala železničního spojení, stala se konečnou stanicí lokálky z Prahy a Vraného nad Vltavou (nynější trať 210). K uvažovanému prodloužení trati do Příbrami nedošlo.
Kolem roku 1860 žilo v Dobříši přes 3 000 obyvatel. Tempo vzrůstu se zpomalilo, takže 4 000 obyvatel dosáhla Dobříš až ve třicátých letech 19. století.
Velký průmyslový růst zaznamenalo město počátkem 20. století, kdy zde byly postaveny Rukavičkářské závody Dobříš a továrna na kovovýrobu. Z konce 30. let také pochází Masarykovo sanatorium pro nervové, vnitřní a zejména respirační choroby.
Po druhé světové válce se stal zámek sídlem Svazu československých spisovatelů a sloužil umělcům všech tvůrčích svazů jako pracoviště i místo pro odpočinek. Kromě mnoha českých i slovenských umělců se zde vystřídalo i několik vzácných zahraničních hostů. Byli to např. Ilja Erenburg, Alexander Fadějev, Rafael Alberti, Martin Andersen Nexø, Jorge Amado, Pablo Neruda, Arnold Zweig, Paul Eluard, Louis Aragon a další. Z českých umělců stojí za připomínku zejména Jan Drda, který si Dobříš velice zamiloval a pobýval zde dlouhá léta až do své smrti a je zde i pohřben.
Po převratu v roce 1989 byl zámek v roce 1998 navrácen rodu Colloredo–Mansfeld i s přilehlými lesy.

Několik informací o taxislužbě :

Taxislužba - taxi - je druh veřejné dopravy, při němž je nabízena přeprava zpravidla osobními automobily dle přání zákazníka. Doprava je nabízena na internetu pomocích různých inzercí, portálů či mobilních aplikací, fyzicky pak pomocí veřejných či soukromých reklamních ploch, dále pak přítomností vozidel taxislužby na vyznačených, ale i neoficiálních stanovištích zpravidla nedaleko míst, kde se koncentruje větší množství lidí, jako třeba nádraží, společenské či sportovní události, diskotéky a pod. Taxislužba se též nabízí jízdou vozidel po ulici tak, aby zájemce o přepravu mohl dát řidiči zájem o přepravu např. pokynutím ruky. Cena za přepravu se platí přímo řidiči taxislužby, může se platit hotově nebo pomocí platební karty a terminálu, je-li jím vozidlo taxi vybaveno.
Pravidla fungování taxi vymezuje přesně Zákon o silniční dopravě. K činnosti taxislužby je nutná licence - koncese od obce s rozšířenou působností, na jejímž území dopravce taxislužbu provozuje. Obec může určit obecně závaznou vyhláškou podmínky udělení licence a provozní řád stanovišť taxislužby a za stanovených podmínek nařízením určovat maximální ceny jízdného. Statutární města a obce s počtem obyvatel přesahujícím 20 000 mohou stanovit vyhláškou jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce složení zkoušky z místopisu, právních předpisů a obsluhy taxametru, které obec potvrzuje osvědčením s omezenou časovou a územní platností.
Většina dopravců v taxislužbě jsou živnostníci - koncesionáři, kteří se mohou sdružit a pracovat pod jedním dispečingem - společně se pak na provoz dispečingu finančně i jinak podílejí a tím jej zabezpečují.
Dále mohou taxislužbu vykonávat soukromé subjekty, které činnost vykonávají prostřednictvím svých zaměstnanců.

V Dobříši i v okolí Dobříše funguje několik taxislužeb - naše TAXI DOBŘÍŠ nabízí slušné jednání, spolehlivost, svižnou přepravu a hlavně dobrou cenu.