Taxi České Budějovice

NEJLEPŠÍ TAXI v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH a okolí

TAXI ČESKÉ BUDĚJOVICE

777 03 03 97

www.taxiceskebudejovice.com

jan.sanda@email.cz

IČ: 65001117

Jsme spolehlivá taxislužba fungující NON-STOP v Českých Budějovicích s více než 25-letou tradicí. Naši řidiči jsou zkušení, auta máme vždy čistá, v dobrém technickém stavu a řádně vybavená k provozování taxislužby, vždy k dispozici pro jízdu po Českých Budějovicích i mimo Budějice. Poskytujeme DRINK-SERVIS (odvoz Vašeho vozu), KURÝRNÍ SLUŽBY - spolehlivá přeprava zásilek, ZIMNÍ i LETNÍ STARTOVÁNÍ a další služby. Pro věrné zákazníky TAXI ČESKÝCH BUDĚJOVIC máme připraveny zajímavé slevy, pro pasažéry jedoucí nad 50 km můžeme domluvit ještě lepší cenu. Jezdíme standardními osobními vozy, klimatizace i navigace samozřejmostí. Pro přepravu většího počtu osob máme k dispozici vůz 8+1.

Pro firmy možnost platby na fakturu

taxi České Budějovice, ceske budejovice taxi, taxi pro české budějovice, Budějovické taxi, taxi v Českých Budějovicích, taxi na Budějovicku, Budějovický taxík, taxík České Budějovice, taxík z Českých Budějovic, taxi do Českých Budějovic, taxi budejovice, taxi Českými Budějovicemi, taxi Budějovickem, taxislužba České Budějovice, taxi ceske budejovice

Vážení návštěvníci TAXI ČESKÉ BUDĚJOVICE, přečtěte si také několik zajímavostí o Českých Budějovicích a okolí :

České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité.
Během husitských válek i po nich Budějovice upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybníkářství) v relativně klidném 16. století Budějovice opět čelily těžkým časům, za stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí jí využili k likvidaci konkurenčního Rudolfova. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl v Budějovicích požár a popelem lehly 2/3 města.
Budějovice zažily okupaci vojsky bavorského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a pruská armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly. Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem biskupa nově vzniklé diecéze českobudějovické.
Další výrazný vzestup Budějovic nastal na počátku 19. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z málo významného devítitisícového města se díky tomu a železnici stalo důležité centrum.
Ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů (k čemuž dopomohla krom čs. legií i ustavená italská posádka ve městě), právě přes Budějovice se Tomáš Garrigue Masaryk 20.–21. prosince (17. prosince byl Masaryk již v Itálii) 1918 vrátil do vlasti. Tuto skutečnost také dokládá pamětní deska na Hlavním nádraží, kde tehdy T.G. Masaryk ve francouzském železničním vagóně jeho vlaku z pátku na sobotu přenocoval. Pro dopravu z nádraží (a zpět) na po něm nově pojmenované centrální náměstí, kde bylo oficiální přivítání s projevy, použil 14 nablýskaných automobilů, jako „dopravní prostředky nové a demokratické“. Na náměstí mu byl také doručen starostou Zátkou pozdravný telegram předsedy vlády Dr. Karla Kramáře. Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do okupace města jednotkami Wehrmachtu 15.března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost 17. března). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci.
Na konci druhé světové války v březnu 1945 se Budějovice dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. České Budějovice ležely na demarkační čáře, přičemž centrum Českých Budějovic leželo v sovětské zóně. Přestože jednotky americké armády kontrolovaly rozsáhlé oblasti jihozápadně od Českých Budějovic, kvůli průběhu demarkační čáry nemohla americká vojska do města vstoupit. Předsunuté jednotky ozbrojených sil Spojených států amerických dojely k dnešnímu Dlouhému mostu, kde se otočily. Rudá armáda vstoupila do Českých Budějovic bez boje dne 9.května 1945 v odpoledních hodinách. Jednalo se o 86.gardovou střeleckou divizi generála Vasila Danoviče Sokolovského, která byla součástí 2.ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. Následující den se jednotky Rudé armády a armády Spojených států amerických setkaly na náměstí na společných oslavách osvobození města a konce 2. světové války v Evropě. Poválečné vysídlení Němců z Československa postihlo asi 7500 lidí (přibližně 16 % obyvatelstva).
1.ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného Českobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1.července 1960 centrem Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.
V srpnu 2002 postihly Budějovicko mohutné povodně, při nichž Malše a Vltava zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody.