Vážení návštěvníci TAXI KROMĚŘÍŽ, přečtěte si také několik zajímavostí o městu Kroměříž:
Kroměříž (německy Kremsier), přezdívaná Hanácké Athény, je okresní město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde téměř 30 tisíc obyvatel.
V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST. Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.
Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).
První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, která je přílohou knihy z roku 1154 označované jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra. Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.
Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka roku 1260. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702. V šedesátých letech téhož století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.
Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.
Zachováno a v devadesátých letech opraveno bylo historické centrum města – Velké náměstí s podloubím a vedle něj stojící Arcibiskupský zámek. Ten je společně s oběma zahradami (Květná zahrada, Podzámecká zahrada) od roku 1998 zapsán na listině světového kulturního dědictví UNESCO, a navíc se ve zdejší obrazárně nachází slavné Tizianovo dílo Apollo a Marsyas. V zámecké knihovně je i uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích. Kromě zámku se v Kroměříži nachází čtyři historicky cenné kostely: kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, kostel Nanebevzetí Panny Marie a Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž), kaple svatého Kříže, Mlýnská brána, biskupská mincovna, kde se nachází největší sbírka mincí ve střední Evropě, arcibiskupské vinné sklepy, Muzeum Kroměřížska a Galerie Artuš atd.
Poblíž Kroměříže se nachází přírodní park Záhlinické rybníky, kde jsou k vidění kormoráni a kde byli vysazeni bobři.
Na západ od Kroměříže je na řece Moravě vodní elektrárna Strž z roku 1923, na které byly asi poprvé v historii ČR použity Kaplanovy turbíny.
V Kroměříži se (alespoň zčásti) natáčelo přes 30 filmů nebo seriálů, mezi nimi například hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada, 1973) s Jiřím Menzlem v hlavní roli, slovenský seriál pro děti Jedno malé sídlisko (kde je k vidění sídliště Oskol, škola Slovan aj., 1978), v kroměřížském zámku se natáčelo i několik epizod osmidílného televizního historického jugoslávsko-francouzského filmu Seobe, 1988 (ve filmové distribuci i jako dvoudílný film), Trenck – Zwei Herzen gegen die Krone (Ve jménu lásky a povinnosti) – zámek a jeho okolí, 2003, některé scény filmů Requiem pro panenku (1991), Královská aféra (2012) nebo Dědictví aneb Kurva se neříká (2013).
Miloš Forman na zdejším zámku točil oscarový film Amadeus (1984), Miloslav Šmídmajer pohádku Peklo s princeznou. Ve městě a Podzámecké zahradě byly také točeny scény Četnických humoresek. Město Kroměříž je zachyceno i v seriálu o architektuře ČR Šumná města.
